SLANÝ DRNOV 2516

Čtěte pozorně !!!

      Setkání na území BUNKR DRNOV se uskuteční v sobotu a v neděli 14. - 15. září 2024. Akci organizujeme společně s provozovatelem Bunkr Drnov z.s. Půjde zejména o setkání veteránů, pamětníků, fanoušků PVO a příznivců tohoto místa - bývalé velitelství 71. protiletadlové raketové brigády (později 41. a 44. plrb). Uvítáme samozřejmě i členy jejich rodin, přátele či kamarády. Akce je také určena pro širokou veřejnost. Klepnutím na obrázek získáte leták v PDF formátu a můžete ho dále šířit.

       POZOR !!! - Na webu Bunkr Drnov je třeba co nejdříve provést rezervaci prohlídky.

      Vstupní brána bude otevřena od 8.00 do 19.00 hodin - bude umožněn vjezd automobilů - parkování je na místě. V rámci setkání budou přístupné vnitřní prostory Bunkru a v hodinových intervalech budou probíhat průvodcem komentované prohlídky. První prohlídka začíná v 9 hodin, poslední v 17 hodin. Uvnitř je chladno - od 10 do 14 stupňů Celsia. Určitě doporučuji teplé oblečení a to zvlášť pro děti. Prohlídka trvá zhruba 70 minut. Návštěvnické centrum bude v provozu včetně občerstvení - párky, guláš, drobné pochutiny, pivo, limo atd. Dámské a pánské toalety jsou samozřejmostí. Dále bude k dispozici ohniště pro opékání vašich vlastních buřtů. Akce proběhne za každého počasí. Své domácí mazlíčky určitě nechte doma. Ve Slaném se nachází několik supermarketů.

      Příspěvek ve výši 200 Kč hradí každá osoba vyjma dětí do šesti let věku včetně, které jsou nutně v doprovodu zákonného zástupce. Příspěvek se hradí na místě v hotovosti v českých korunách a zároveň slouží jako vstupenka na prohlídku samotného bunkru. Celý výtěžek bude věnován na provoz Muzea Bunkr Drnov.

      Drnovský areál se nachází asi 3 km od města Slaný. Na této stránce dole najdete orientační mapy Kudy vede cesta na vojnu. Autem ze Slaného to doporučuji přes obec Drnov. Vstupní brána se nachází na východní straně areálu. Západní brána blíže ke Slanému je uzavřena. Kdo by cestoval vlakem, dojede do stanice Podlešín a poté absolvuje cestu obcí Podlešín, dále Zvoleněves a do kopce až k silnici, která vede k východní bráně. Je to asi 4 km. Spoj na trase Slaný - Kralupy staví ve Zvoleněvsi a pak vezme trasa asi 2 km.

      Bývalí vojáci, kteří mají své dobové fotografie z vojny, vojenskou knížku a jiné vzpomínkové předměty, vezmou laskavě s sebou a po příchodu se budou ihned hlásit u Dozorčího Objektu 01 :-)

Email: poxoft@seznam.cz (stručné písemné dotazy)
Telefon: +420 604 718 355 (pouze volání denně od 10 do 19 hodin, ne SMS)

      V rámci akce DNY NA DRNOVĚ 2024, prosím, využívejte uvedené kontakty na této webové stránce.

      Na Facebooku máme skupinu SLANÝ DRNOV 2516 - kdo ještě nejste, připojte se a přiveďte další kamarády. Skupina má aktuálně 463 členů.

Aktualizace a nové fotografie

      Hezký den všem. Dnešní aktualizace přináší stovky dalších fotografií zpracované s využitím AI aplikací a další manuální úpravou. Nyní je na webu více než 2200 fotografií. Proto vyzývám další pamětníky - máte-li fotografie z vojny, ozvěte se. Níže na této stránce je povídání, jak nejlépe fotografie zaslat. Dobové fotografie naleznete v sekci Foto a video.

      23. září 2023 proběhla akce Den na Drnově. Téměř tři měsíce trvající papírová, slovní a propagace na sociálních sítích přinesla až nečekanou účast. Více než 510 platících osob na prohlídku bunkru plus neplatící děti a řada návštěvníků na čumendu. Nebojím se čísla více než 700 osob na place. Průvodci to zvládli na jedničku. Všem totální díky!!! Zvláštní poděkování patří dvěma starším pánům - generál v.v. Jiří Čuma - dříve brigádní velitel a major v.v. František Chmelař - starší operační důstojník - bez kterého by Muzeum Bunkr Drnov asi jen těžko vzniklo. Zde fotografie z akce.

      Na Facebooku máme skupinu SLANÝ DRNOV 2516 - připojte se a přiveďte další kamarády. Ke dni této aktualizace máme 430 členů.

Web pamětníků vojenské služby

      Milí přátelé, bývalí vojáci a návštěvníci. Po letních měsících jsem konečně našel čas náš pamětnický web zcela přepracovat. Postupně to tady bude přibývat a vítám každého, kdo chce přispět dobovými fotografiemi z vojny nebo třeba krátkým článkem o tom, jak jste prožili vojenskou službu nejen na Drnově, ale také na odlučkách, podřízených palebných raketových oddílech nebo na základně Dobříš. Web se v dohledné době přesune na placenou doménu a prostor a na této původní adrese zůstane už jen odkaz na novou adresu. Web nyní skvěle funguje na počítačích, tabletech a hlavně mobilech. Rád bych na tomto místě také velmi a hodně poděkoval představitelům a průvodcům Muzea protivzdušné obrany Bunkr Drnov, protože bez jejich činnosti a odhodlání bychom mohli dnes jezdit leda tak na blízká pole.

        

Pavel Pok, autor projektu

       Chcete-li přispět vzpomínkou do komunitního blogu, uvítám cokoliv od jednoho odstavce až po celé strany. Pravopis neřešte, s tím si poradím. K napsání využijte jednoduchý Poznámkový blok, Word a podobně. Kdo píše rád v ruce nebo dokonce najde své zápisky z vojny, stačí pak papír vyfotit mobilem a poslat jako obrázek. Komu se nechce psát, může svůj příspěvek namluvit na mobil a datový soubor se zvukem odeslat. Následně vše zpracuji do textu.

       Máte-li z vojny fotografie, je to vždycky velmi vzácný materiál. Chcete-li je zde ukázat ostatním, zašlete je v digitální podobě. Nejlepší volbou je skener, rozlišení 300 DPI a výstupní formát PNG, TIFF nebo JPG. Službu poskytne i multifunkční kopírka, kterou třeba máte v práci, ale je nutné zachovat rozlišení a výstup do obrázku. Bohužel kopírování s výstupem do PDF neposkytne kvalitní fotku ani na krabičku od sirek. Soubory zasílejte bez úprav a pouze emailem při zachování původní velikosti = žádné zmenšování, aby se do emailu vešlo více fotografií. Nemáte-li skener nebo si to chcete zjednodušit, vyfoťte Vaše fotografie mobilním telefonem. Moderní mobilní telefony to zvládnou dobře. Využijte tento návod a za pár minut budete mít hotové fotky. Následně je zpracuji.

       Návod na digitalizaci fotografií

       Odeslání souborů na email poxoft@seznam.cz nebo službou Úschovna.cz - příjemce poxoft@seznam.cz, popř. mobilní službou Whatsapp na číslo 604 718 355. Bohužel zasílání fotografií přes Facebook a Messenger znamená výrazné snížení kvality.

       K Vašemu příspěvku potřebuji:    Jméno a příjmení (případně přezdívka), z jaké doby (stačí rok), místo (vojenský útvar, rota) a souhlas k uveřejnění na tomto webu.

       Informace pro fanoušky letectví a PVOS. Vrtulníky hrají důležitou roli v knize Ladislava Vitíka pod názvem HORKÉ NEBE NAD HRANICÍ. Věnuje se období vzdušného střežení hranice ČSSR od roku 1984. Přináší málo známý pohled na danou problematiku, konkrétní akce i popis techniky, včetně tehdejších protivníků. Do hotovosti proti pomalým a nízko letícím cílům byly zařazeny Mi-24 spolu s proudovými L-39ZA. V případě vrtulníků vznikla předsunutá hotovostní stanoviště mimo stálé základny umožňující rychlou reakci. Za přelety do vzdušného prostoru zpravidla mohly chyby civilních letadel – sportovních a podobně. Občas se vyskytl balón, což popisuje právě akce Mi-24, která byla k jeho záchytu vyslána, ačkoli se nacházel na hraně jejího dostupu. Je toho tam samozřejmě víc. Například vzájemné potkávání s protivníky NATO podél hranice. Čtenář se seznámí s konkrétními příběhy, mezi kterými nechybí ani nešťastné události. Dozví se o fungování systému protivzdušné obrany, jaké prostředky se používaly i podrobnosti o technice na druhé straně železné opony. Osobní rozměr dodávají vzpomínky pamětníků. Nechybí bohatá kolekce fotografií, plánky, technická data. Publikace obsahuje fotografie zatím nepublikované. Vydala plzeňská pobočka Českého svazu letectví.

Zakoupit lze u autora zprávou na email mosensky@seznam.cz nebo na e-shopu investicnimedaile.cz

      A jaké má kniha ohlasy? Za všechny uvedu zprávu naší milé drnovské průvodkyně Marty z 18. října 2022.

      "UFO na Moravě. Aneb jak naše socialistická armáda kdysi málem zastřelila marťana. Nejsem voják. Ale už skoro 10 let dělám v létě průvodkyni v bunkru Drnov - muzeu protivzdušné obrany státu z let 1985 - 2003. Ohromně mě to baví. Je to dokonalý kontrast k mé celoroční práci klavíristky a učitelky klavíru. Tento týden mi přišla poštou čerstvě vydaná kniha od L. Vitíka o historii PVOS z let 1985 - 1995. Dokonce s věnováním. Jsem naprosto nadšena. Kniha je nadupaná dokumenty, fotografiemi, vzpomínkami přímých účastníků. Mimochodem vše na křídovém papíře ve vysoké kvalitě. I pro nezasvěcence je jistě zajímavé počíst si o leteckých incidentech, které se odehrávaly u tehdejší “železné opony”. A bude možná překvapením, že naše stíhačky zasahovaly i proti UFO. Tady ovšem nemáme k dispozici dokumenty; podle účastníků bylo vše zničeno. V uvedené knize jsou popsány hned 3 takové incidenty. Vypovídají příslušníci armády; nikoli normálnímu člověku podezřelí batikovaní ezo nadšenci. To jen tak na okraj. Jen připomínám, že UFO znamená neidentifikovaný létající předmět. Celá kniha je opravdu zajímavá a nabitá zajímavostmi. UFO je ještě k tomu tajemné a přitahuje více pozornost. Tu větu z úvodu článku berte samozřejmě s nadhledem. A jestli vás to zajímá, kupte si knihu anebo půjčte a počtěte si. A v létě můžete přijít do Drnova zjistit více."

      V letních měsících jsem zavítal na Drnov celkem čtyřikrát, z toho tři víkendy v zeleném v rámci ohlášených termínů pro sraz pamětníků 18. června, 9. a 10. července a 20. a 21. srpna 2022. Nejsilnější akce se podařila 9. července (31 bývalých vojáků), kdy se dostavili pánové samostatně, se svou rodinou anebo v případě radiotechniků celá skupina. To nakonec vyústilo vniknutím do areálu kasáren, kdy jsme se podívali na své roty a své pokoje, kde jsme dávno tomu na vojně bydleli. Tento prostor je v soukromých rukou, ovšem bez zájmu a na pohled katastrofa (možná díky nezájmu majitele to tam ještě stojí, tak vlastně můžeme být radi). Počtvrté jsem vzal s sebou moji rodinu na poslední den návštěv, aby viděli, jak daleko králičí nora vede a že to není nějaký řopík pro dva vojáky. V létě se mně podařilo získat celou řadu nových kontaktů na vojáky základní služby a na vojáky z povolání. Velmi mile jsem byl překvapen pamětníky, kteří drnovský areál stavěli a říkali mu Klondajk (Klondajk se tedy netýká jen Dobříše). Konečně jsme se dozvěděli, z jakých materiálů je tvořena rozprasková deska chránící velitelský bunkr proti dopadu konvenční rakety. Nadšený byl také Matěj Louda, ředitel Muzea protivzdušné obrany nebo paní Marta Ptáčková, která již devět let provází návštěvníky a její prohlídky jsou do detailu vypečené. Z termínu prvního setkání pochází reportáž televize Nova a z druhého setkání článek v Kladenském deníku s mým video příspěvkem a množstvím fotografií.

      Na sociální síti Facebook jsem založil veřejnou skupinu SLANÝ DRNOV 2516 a každý pamětník se může kdykoliv připojit anebo přidat uživatele, kterého má ve svých přátelích. Je to ideální prostor, kde se mohou pamětníci volně vykecávat mezi sebou a přidat své dobové fotografie. Zároveň je to nejrychlejší metoda oznámení různých akcí včetně setkávání na Drnově. Věřím, že to je i dobrá možnost, kterak najít svého kamaráda z vojny, jehož jméno už si nepamatujete. Anebo si jméno pamatujete, ale dotyčného se Vám nedaří najít. Problém je že, Nováků, Krausů, Bláhů nebo Landů je jako psů. Připojte se ještě dnes, ať je nás víc.

      Konečně se přiblížil den D. V pátek odpoledne jsem si připravil vše potřebné - videokameru, fotoaparát, pamětní magnetky, baret, vojenskou knížku, povolávací rozkaz, fotokoláž ve dvou sklo klipech velikosti A3, nějaké potraviny, pití a pro jistotu respirátor. Několik dnů jsem si přehrával v hlavě vzpomínky z vojny a tak jsem se těšil, že jsem nemohl ani v klidu usnout. Bylo to o dost jiné, než když jsem v červenci 1995 šel do neznáma - tehdy jsem asi vůbec nespal ze stresu. Budíka jsem si nařídil na 7.00, ale stejně jsem se probudil o hodinu dříve. Cesta autem by měla trvat asi dvě hodiny. Vyrazil jsem tedy kolem půl osmé z Plzně a první zádrhel nastal už v Rokycanech - objížďka a ještě k tomu blbě značená. Tím jsem ztratil asi deset minut. V Berouně odbočka na Kladno. Konečně už zmizela ranní mlha a začalo svítit slunce. Původně jsem chtěl jet na Pchery a Knovíz, ale raději jsem sledoval ukazatele na Slaný. Nějak už po paměti jsem projel město Slaný, abych se dostal na Drnov k západní bráně. Tam samozřejmě není vstup do Muzea a do bývalých kasáren je bez známosti vstup zakázán. Chtěl jsem si udělat několik snímků a videoklipů nejen tam, ale také v Podlešíně. Aniž bych to tušil, přijela právě dvoučlenná automobilová jednotka veteránů. V Podlešíně jsem si zajel i na vlakové nádraží, kde se pro změnu za pět minut objevil vláček cyklohráček. Vystoupila malá skupinka, která si to také namířila k bunkru. Před jedenáctou hodinou jsem projel odbočkou a vjel do areálu branou z východní strany. Byla to dost změna oproti roku 2011, kdy se jednalo o mimořádnou prohlídku a muzeum se teprve začalo budovat. A tehdy se ještě parkovalo na západní straně. Zaparkoval jsem, vzal jsem si věci na výstavku a dokumentování a vydal jsem se do návštěvnického centra. Naproti vstupním dveřím jsem vyrobil výstavku a seznámil jsem se konečně osobně se zástupci občanského sdružení, kteří budují, tvoří, zvelebují a starají se o provoz Muzea protivzdušné obrany. Protože jsem šel na prohlídku až ve 12 hodin, poručil jsem si Birell, zakoupil vstupenku a vyrazil jsem se seznámit s veterány, co projeli západní branou. S Radkem jsme si psali emaily, tak jsme se konečně viděli a navíc i s jeho bratrem Pavlem. Trochu jsem jim záviděl vojenský ohoz. Hlavně vzor 85, který jsem nosil na vojně. Na to, že jsem tam "pořádal" setkání bývalých vojáků a nejméně 30 z oslovené skoro stovky lidí příslibilo účast, tak se ozval jen Kamil, kterého jsem viděl odpočívat u silnice. Vzal to pěšky z Podlešína až na Drnov. Tak kde jsou všichni?

      Přiblížilo se poledne a první skupinka si to zamířila ke vchodu do bunkru. Šel jsem jako poslední a hned jsem zapnul kameru. Paní průvodkyně nás přivítala. Po úvodním povídání se mně zeptala, co jsem zač, že fotit smím, ale video tedy ne, jestli jsem novinář nebo co jako. Přiznal jsem se, že to tady znám a zbožňuji a slíbil jsem, že to v případě nutnosti vymažu nebo si to prostě nechám pouze pro svou potřebu bez veřejné produkce. Kamerování jsem tedy omezil na nutně dlouhé záběry. Výklad se nám líbil a Radek říkal, že když to uslyší ještě třikrát, bude tady moci provázet taky :-) Postupně jsme si prošli technologické místnosti, strojovnu pro výrobu elektrické energie, strojovnu vzduchotechniky, zásobníky vody a dostali se z nečisté části do čisté. Ocitl jsem v chodbě, kterou jsem na vojně nesčetněkrát procházel a kde jsem také trávil sobotní hospodářské dny s rejžákem na krátké tyči (benžo) - to aby se do toho dalo pořádně opřít. Minuli jsme dveře, za kterými je schodiště vedoucí až do štábu, což byl kdysi původní vchod do kopce. Všichni si povinně prolezli odmořovací očistec a pokračovali jsme do míst, kde se vojáci zdržovali nejvíce. Většina pokojíčků byla zavřená a tak si všichni prohlédli bývalou armu s kuchyňkou, černobílou televizí Tesla Merkur 2, malou jídelnu, nástěnku s ceníkem a jídelním lístkem. Následovala kuřárna (kdysi moje velmi oblíbená místnost) a sociální zařízení. Oproti dřívějšku jsou zde nově natřené zdi. V sále bojového velení si nás převzal Matěj a pokračoval ve výkladu. Pak jsme se přesunuli do raketové expozice. Uvědomil jsem si, že v tomto prostoru byli dříve spojaři a ústředna. Naproti pak bývala odpočinková místnost, kde jsem spal při službě dozorčího objektu 01. Bývalo tam zelené tlumené světlo. Po detailním výkladu se vydala skupinka ke schodišti, kde zhruba hodinová prohlídka skončila. Původním nadzemním tunelem vedoucí ke kancelářím velitelů Praporu zabezpečení velení se vychází ven a dále se pokračuje cestičkou zpět k návštěvnickému centru. Oknem jsem se podíval na místo, kde býval můj stolek dozorčího. Před několika týdny to bylo přesně 25 let.

      V centru se mně po své prohlídce ohlásil Libor a David. V čase 13:46 přiběhli dva mladíci - Tomáš a Honza. Moji supráci ze spojovací roty, co odešli do civilu na konci září 1995. Z vojny si je vůbec nepamatuji, ale udělali mně velikou radost - to byli domácí z kopce. Dále se ozvali dva pánové, kteří s Drnovem nic moc společného neměli, ale viděli moje výzvy na facebookové skupině Protivzdušná obrana. V 15 hodin jsem šel na druhou prohlídku a tenkokrát jsem fotil. Milá paní průvodkyně si všimla, že už jdu podruhé a tak jsem jí řekl, jak to se mnou je. Druhou prohlídku jsem si chodil sám, abych nefotil návštěvníky. Při této prohlídce se zmínil ještě jeden pán, že na Drnově byl chvilku na vojně. Takže výsledek mého snažení bylo 8 bývalých vojáků základní služby na srazu a 11 celkový počet pamětníků. Dozajista lepší, než kdybych tam byl sám. Zhodnotil jsem to tak, že dorazili všichni, co chtěli dorazit. Štěpán z KLUBu bohužel nemohl kvůli práci a Vlastimil se omluvil. Početná banda slibotechen si udělala rezervace, které však nezrušila - tohle je asi špatně. Postupně všichni zmizeli do svých aut. Odjel jsem asi v 17:15 po výživném rozhovoru s Matějem. Fotografie naleznete v galerii. Video zpracuji v dohledné době jako krátkou vzpomínkovou reportážní upoutávku, aby nesuplovalo prohlídku. Už teď se těším na další návštěvu místa, kde jsem strávil rok svého života.